Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.
Tomáš Garrigue Masaryk
Ještě nám v uších nedozněly silvestrovské petardy, dělobuchy a ohňostroje, kterými před měsícem bezohledně a krutě oslavovali nástup nového roku lidé po celé planetě… Možná se s odstupem můžeme kriticky ohlédnout za tímto barbarským zvykem, jenž se pro mnohé pojí také se svatbami a narozeninami. Hlučná smrdutá pseudoválka se každoročně rozpoutá bez ohledu na četná zranění, zdraví silně škodlivé zplodiny a především bez ohledu na ohrožení života lidí se slabým srdcem a všech zvířat a ptáků, kteří s námi Planetu obývají. V Praze se střílí i o Vánocích, roky z ní touto dobou prchám do lesů. Ani tady však nejsem ušetřena… I přes zákaz národního parku se odmítají někteří duchamdlejší občané vzdát extáze ze smrtícího rambajzu. Můj pes mi panikou a zoufalstvím zprostředkovává ve slabší verzi duševní rozpoložení bytostí, které se nemají kam a ke komu schovat. To jsou chvíle, kdy mě zaplaví vztek, že bych se přeskočila. Moc dobře vím, že se musím rychle ovládnout, abych nevyběhla a trapně neječela. V tom okamžiku zuří v mém nitru bitva dobra se zlem a díky svému dosavadnímu životnímu stylu nejsem na pochybách, kdo musí vyhrát. Při mém temperamentu to však představuje velkou zátěž. Musím napnout mnoho sil, abych hněv zkrotila a nedovolila mu přerůst mi přes hlavu. Celá tato situace je typickým příkladem každodenních střetů světla a tmy v duši a mysli.
V našich zeměpisných souřadnicích žijeme v nepředstavitelném blahobytu a míru. Můžeme pozorovat, že se naše chování i prožívání pod jejich vlivem nezdravě deformuje. Dříve války povstávaly z bídy a hladu, nyní se agresivitě, krutosti a bezohlednosti daří v opačné situaci. Zdá se, že v populaci vznikl jakýsi přetlak způsobený velkým příjmem energie a malou aktivitou duševní i fyzickou. Enormně podléháme závislostem, návykové látky přináší zdánlivé blaho bez vynaloženého úsilí. Hazardu, ožebračujícímu celé rodiny, podléhají ti, kdo touží po snadném velikém zisku. Místo toho ztratí všechno.
Muži ve věku od adolescence po padesátku holdují virtuálnímu zabíjení, převtělují se v bojovníky a vojáky, aniž by většina z nich byla schopna vyběhnout na nejbližší kopec nebo ochotna respektovat rozkazy velitele. Jako by držitelé modrých knížek žíznili po válce. Je tu sice i hrstka těch, kteří se na ni fyzicky i psychicky chystají, jejich zápal je však veden nebezpečnými extremistickými ideologiemi. Div divoucí, že tu ještě nezuří smrtonosný boj. Ale jsme blízko. Stačí jen přečíst několik zpráv z našich silnic a jsme svědky brutality, jež by ještě před deseti lety nebyla myslitelná. Zde je několik zpráv z minulého roku:
… řidič donutil zastavit řidičku ve Škodě Octavii, rukou jí rozbil boční okénko, poničil čelní sklo a poškodil mobilní telefon. Údajně tak reagoval na předchozí dopravní situaci, kdy jej měla žena podle jeho slov ohrozit při předjíždění jiného vozidla…
… s agresivním řidičem se v pondělí setkala mladá řidička na Liberecku poté, co se mu zřejmě nelíbil způsob její jízdy. Muž ji při čekání na červené napadl slovně a následně poškodil její vozidlo páčidlem…
… mladý muž napadl a zbil v Domažlicích třiašedesátiletého řidiče autobusu za to, že ho údajně nenechal předjet. Poškozený utrpěl vážná zranění hlavy. V nemocnici bojoval o život, dlouho se léčil a má trvalé následky…
… konflikt mezi L.P. (52) a J.K. (74), jehož důvodem bylo nedání přednosti v jízdě u supermarketu... mladší z mužů staršímu uštědřil dokonce několik ran pěstí a zranil ho…
To jsou výstražná znamení, na něž musíme reagovat ve svém nitru. Chceme-li se hlásit k duchovním cestám, jsme svému vyznání povinni přemáháním vnitřních démonů,vítězstvím v boji s nimi a vyrovnáváním vlastních pochybení obětavostí, vlídností a účinnou pomocí tam, kde jí je třeba.
Každý máme v duši ohnisko lásky, jež jsme schopni rozdmýchat v zářivý plamen. To neznamená, že budeme okolí vnucovat vykonstruované pozitivní myšlení a kárat hříšníky kolem sebe. Naši blízcí i známí musí být opakovaně svědky i adresáty našich statečných činů, nezištné pomoci, ohleduplnosti, laskavosti bez přetvářky. Spiritualita zakletá ve slovech je jen hrou.
Snadno se nám stane, že se neovládneme, někomu ukřivdíme… Nejsme schopni být bdělí a vnímaví dvacet čtyři hodiny denně. Jsme však s to přiznat si chybu, vyjádřit lítost, snažit se o nápravu… Každá taková chvíle může vést k hlubší pozornosti a aktivaci lásky v srdci. Nelze ji předstírat. Pokud opravdu zazáří, uvidíme její světlo v očích všech, kteří stojí poblíž. Bude jim v naší přítomnosti dobře.
Paprsky v sobě probouzíme pokornou modlitbou, hlubokou meditací, odklonem od sobectví a sebestřednosti. Lidstvo vytvořilo za dobu své existence nepřeberné množství duchovních praktik, jež měly jediný cíl: spojení s Bohem, Světlem, Láskou.
Nedávno uplynulo padesát let od vyšlehnutí takového plamene. Student Jan Palach se pokusil vyburcovat národ k odvaze nepodlehnout násilí a kruté diktatuře. Václav Havel tehdy jeho čin popsal pro mne nezapomenutelnými slovy:
… čin Jana Palacha je krajním výrazem bolesti nás všech, výkřikem, který se jediný člověk odhodlal zvolat za nás všechny. Právě proto je to zároveň promyšlený politický čin. Musíme ho přijmout tak a jedině tak, jak byl myšlen: jako výzvu k aktivitě, ke skutečně důslednému boji za vše, co upřímně považujeme za správné. Přijmout pasivní roli, kterou nám vykázali jiní, by znamenalo morálně se zabít. Smrt Jana Palacha chápu jako varování před morální sebevraždou nás všech…
Jak daleko jsme od této výzvy zabloudili… A přece je v nás veliká síla, jejímž probuzením můžeme každý svůj život naplnit posláním, pro něž jsme se tu jako osobnost, jednotlivec ocitli.
Mahátma Gándhí po sobě zanechal také tuto větu:
Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.
Mám nezničitelnou důvěru v dobro v každém z nás. Potkala jsem za svůj život velmi mnoho lidských příběhů a ve všech jsem spatřila zázrak nebo jeho příslib. Nejsme bezmocní, možná jsme jen příliš pohodlní a zhýčkaní. Je nejvyšší čas, abychom se probudili a ochránili svoji osobní i celospolečenskou svobodu tím, že se nenecháme zmanipulovat. Nemůžeme slepě věřit křiklounům a lhářům jen proto, že jsme líní důkladně prostudovat všechny zprávy o současné skutečnosti a najít objektivní pravdu.
Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí.
George Bernard Shaw
