Vlahý vítr všechno zvedá,
točí se jak vodní vír
Do nebe ční skála šedá,
v lůně chová věčný mír
Letí sokol stěhovavý,
křikem protne údolí
Vlna vlasů - plamen plavý
s teplým větrem zápolí
Horká skála - lůžko ženy
Hebká náruč voňavá
Nebe modré, mračné pěny
Sokol krouží, přistává
Při početí rodů slavných
byla vášeň sokolí,
vzdušný tanec, pohyb plavný...
V lásce můžeš cokoli
Zlatá a zemitá
jak malba pradávná....
O čem teď přemítá
hlavinka hedvábná?
Jitřní zář od křížku
tančí už v podhájí
Do liščích kožíšků
sny shůry padají...
Něžnými korálky zamrkáš na vánek
od barvy pupalky pomůže červánek
Neboj se, žluťásku, že zimu nepřečkáš!
Schováš se v obrázku od Oty Janečka
Mnohem dříve než cokoli bylo,
snad předtím než svět barvy měl
Zplozené, zrozené, počaté dílo
Ohnivý bouře hlas na poplach zněl
Plujeme pospolu vodami nadějí
křehcí a bezbranní - jen přízrak těl
Mnozí nás neživé měli by raději
Nejvyšší od věků však nad námi bděl
Spolu jsme uvízli
na kousku věčnosti
v hlubokém tichu
v tikotu chvil
Zrcadlíš zrcadlím
ne z pouhé vděčnosti
Zmateni pohříchu
z tajemných sil
Oblost má, hloubka tvá
třpytí se do rána
Kapraď i přeslička
- pradávný čas
Byla jsem - nebyla
pro tebe vybrána?
Ortelu nevyčkám
- vítr mě střás'
