Omílán vodami ve světě svět
jak bohatý ostrov, jak vysněný ráj,
v zeleni mechů utají květ:
"Dám ti ho, řeko, jen sladce hraj"
Větvovím ráno se prodírá jas
jak by sám Bůh se podívat chtěl,
kolik v tom koutě způsobil krás:
zeleň i zlato, třpyt pstružích těl
Rf.: Svěže mi voní ten obrázek čistoty
slyším
Tišina lesní - tajemná, měkká
do mechu klesni - dlouho tě čeká
tisíce lístků v krajkoví stočených
voňavou třísku do prstů zdvihni z nich
Dvě ruce vesmírné, sepjaté od rána
v pokoře nesmírné - zářivá nirvána
Goticky spojené - božsky a bez kazů
Rány jsou zhojené, kreslí rám obrazů
Kouzelné kapradí pro přání splněná
Každý chrám nahradí po hlase ozvěna
Jemně ti
Voda, ach voda jak náruč měkká
všemu se poddá, na deště čeká
Průzračná, něžná, hned plná touhy
jiný svět nezná než skály a strouhy
Spanilé javory na břehu svítí
za lesy, za hory odplouvá kvítí
Jak tužba tajená, jak první láska
s tebou je spojená, hýčká tě, laská
Rf.: Řine se, proudí, zurčí a zpívá
paprsky loudí,
Pozdravím slunce
Tančím u hladiny
Paže vztažené do nebes
Půl zlata unce
mám darem od rodiny
která chce štěstí ještě dnes
?Bláhoví lidé!?
skály se dobře baví
za věky věků vědí moc
Kdo s penízky přijde,
doufá, že najde zdraví
a svatí přijdou na pomoc
Zázrak je tady
jenom tu postůj chvíli
do srdce vezmi proudu hlas
Netřeba rady
pohleď - jsem stříbrobílý
štěstí přec bydlí
Vlahý vítr všechno zvedá,
točí se jak vodní vír
Do nebe ční skála šedá,
v lůně chová věčný mír
Letí sokol stěhovavý,
křikem protne údolí
Vlna vlasů - plamen plavý
s teplým větrem zápolí
Horká skála - lůžko ženy
Hebká náruč voňavá
Nebe modré, mračné pěny
Sokol krouží, přistává
Při početí rodů slavných
byla vášeň sokolí,
vzdušný tanec, pohyb plavný...
V lásce můžeš cokoli
