Cyril Morin ke mně přišel dvěma cestami. Nejprve jako autor hudby pro některá představení Slunečního cirkusu, fenomenálního svým propojením hudby, akrobacie a filosofie. Potom jako autor hudby k filmu, který je pro mne spirituálním skvostem: Samsara. Použila jsem tuto hudbu jako doprovod k meditaci "Cesta ze smutku, cesta z úzkosti" v kombinaci s jeho filmovou kompozicí "Ayurveda". Samsara a hudba, kterou pro ni zkomponoval, jsou pro mne cestou poznání, napětí mezi světskou a duchovní stezkou, buddhistickou čistotou a hloubkou. Film končí tak mnohoznačně, že každý po prvním shlédnutí má svůj vlastní pocit z vyústění příběhu. Muži si většinou myslí, že se hrdina vrátil zpět do kláštera, ženy zas jsou přesvědčené, že dal přednost rodině... Skutečnost je taková, že nad jeho nerozhodností krouží smrt, která jediná má okamžité řešení. V psychoterapeutické praxi se často setkávám s ničivou silou nerozhodnosti, strachu z rozhodnutí, neochotou nést jeho následky. Morinova hudba je skvělý průvodce pro meditaci přijetí odpovědnosti.
John Williams je dalším klasikem filmové hudby. Kdysi mi učaroval bláznivou a vtipnou muzikou k Čarodějkám z Eastwicku. Zde však nabízím cosi velmi silného: židovskou duši a sílu k přežití i nevyléčitelný tisíciletý smutek. Obrnou postižený Itzhak Perlman své housle napájí přímo z pramene Hospodinova hlasu.
Peter Gabriel je původcem nejlepší části mé sbírky world music. Jeho vydavatelství Real world je pokladnicí světového bohatství přírodní hudby, mnohde již jen posledním vzdechem vymírající kultury. Svou sběratelskou vášeň mistrovsky využil ve vlastní kompozici - hudbě k filmu "Poslední pokušení Krista". Vydal dvě desky - jedna se jmenuje "Sources" a jsou na ní původní hudby z celého světa, jejichž interprety a motivy ve skladbách využil. Pro mne byl film k nepřežití, od hudby se však nemohu odtrhnout. Je to oceán vášní, propadů, milosti a osvícení.
Další dvě skladby patří k filmu Dead man walking. Hudba k tomuto silnému příběhu je kompilací pro poslech velmi nesourodou, ale každá skladba má v něm své místo. Všem kralují lehkostí, nadějí a zároveň mistrovským souzněním dvou zcela rozdílných kultur Eddie Vedder (Pearl Jam) a pákistánský mistr posvátných qwawli zpěvů Nusrat Fateh Ali Khan. Ve stínu trestu smrti, k němuž jsme vlastně odsouzeni všichni, tu zní světské modlitby, klenoucí se nad rozbouřeným světem jako duha, jako naděje na vykoupení: Dlouhá cesta a Tvář lásky.
Putování mou sbírkou zakončíme dvěma skladbami z Almodóvarova snímku Mluv s ní. Alberto Iglesias příběh za hranicí smrti dokreslil hudbou plnou vášně, něhy i meditace... Duch je nesmrtelný, rozumí řeči lásky.
