Nezdary, prohry a selhání jsou výzvou k pozitivní změně, nikoli k zoufalství a skepsi. Požadavky na dokonalost a ideální stav věcí jsou v pořádku potud, pokud je vnímáme jako hypotetické konstrukty. Vyžadování naprosté bezchybnosti po blízkých či spolupracujích může přerůst v psychické týrání. Stejné požadavky kladené na sebe samého vedou k obsesím, depresi, sebedestrukci. Vítejme své chyby a selhání, můžeme se skrze ně polepšit.