Slunce mě vzbudilo v mlhavém lůžku
Vyhlédly obzory, hluboký les
Duch léta obtočil bělavou stužku
kol kopců, na skály položil vřes
Ze země do duše pronikla síla,
náruč se otvírá, nabírá jas
Ach, králi sluneční, jsem tvoje milá
Nezmizíš s podzimem? Vrátíš se zas?
