Lehounké nožky v půvabné póze
snad tóny harfy z nebe zní
Nestačí? Jediné slovo zní stroze ...
nevhodné je být pompézní
Za krokem krůček jemně se klade
Dvě štíhlá těla krájí sen
slečny jsou cudné, tak svěže mladé...
Kdo není krásou zasažen?
Pomalu ráno z louky vstává,
čistá je rosa, vlezlý chlad
Za kopcem dřímá hlava plavá,
kopretin píseň slyším hrát
Psárka a šťovík hádku vedou,
jestli ji mám, či nemám rád
Bez sebe celý, tvář mám bledou,
vidím svou horu v mlhách stát
Jak ňadro Země k nebi klene
pyšný a krásný majestát
Snad v rezekvítku zakuklené
prchavé štěstí chce
Zrůžoví obzor a mlhy ulehnou
pastelem zbarvené k úpatí hor
Úsvitem zmámená za božskou lucernou
do kopců pospíchám, zní ptačí chór
Posvátná hora pod modřín uchýlí
o kmen se opírám, čekám a sním
Hladí mne větvoví jak křídla motýlí
cítím se přečistá, zbavená vin
S nadějí čekám Zrození sluneční
posvětí nový den, ozlatí kraj
Jak větve stromů k
Omílán vodami ve světě svět
jak bohatý ostrov, jak vysněný ráj,
v zeleni mechů utají květ:
"Dám ti ho, řeko, jen sladce hraj"
Větvovím ráno se prodírá jas
jak by sám Bůh se podívat chtěl,
kolik v tom koutě způsobil krás:
zeleň i zlato, třpyt pstružích těl
Rf.: Svěže mi voní ten obrázek čistoty
slyším
Tišina lesní - tajemná, měkká
do mechu klesni - dlouho tě čeká
tisíce lístků v krajkoví stočených
voňavou třísku do prstů zdvihni z nich
Dvě ruce vesmírné, sepjaté od rána
v pokoře nesmírné - zářivá nirvána
Goticky spojené - božsky a bez kazů
Rány jsou zhojené, kreslí rám obrazů
Kouzelné kapradí pro přání splněná
Každý chrám nahradí po hlase ozvěna
Jemně ti
